24 Základní ekonomické pojmy
28. 3. 2009
Ekonomika:je hospodářská činnost jednotlivých zemí.
Ekonomie: je mezioborová věda, která zkoumá, jak různé společnosti užívají omezené zdroje k výrobě užitečných statků a jak jsou tyto produkty rozdělovány mezi jednotlivé osoby a skupiny. Zakladatel této vědy je skotský ekonom Smith- 18.stol.
Mikroekonomie: mikros (malý) zabývá se chováním jednotlivých ekonomických subjektů a trhů. Makroekonomie: makros (velký) zabývá se chováním jednotlivých ekonomických subjektů jako celku např. hospodářský růst země ( HDP).
Potřeba: vrozený nebo získaný požadavek lidského organismu, který si člověk uvědomuje jako nedostatek a snaží se jej odstranit. Jedna potřeba vyvolává potřebu další. Druhy potřeb jsou hmotné, nehmotné, zbytné, nezbytné, individuální, společenské, současné, budoucí, prvotní, druhotné, stálé a občasné.
Životní úroveň, prostředí: je okolí, které nás obklopuje a je součástí životní úrovně. Věda, která se zabývá životním prostředím se nazývá Ekologie.
Výroba: je hlavní složkou hospodářského procesu, protože spotřebovat můžeme jen to, co bylo vyrobeno.
Služby – jsou cizí činnosti, které uspokojují lidské potřeby
Statky – jsou produkty lidské práce nebo přírody, které uspokojují lidské potřeby.
Členění statků- prvním kriteriem je dostupnost-ekonomické – vznikají hospodářskou činností a jsou většinou vzácné, volné – nevznikají hosp. činností a jsou volně k dispozici.
Druhy statků-z hlediska podstaty
o hmotné
o nehmotné
z hlediska způsobu dosažení
o ekonomické
o volné
z hlediska účelu
o kapitálové
o Spotřebn
Člověk – pracovní síla (souhrn fyzických a duševních sil konat práci) – využití v pracovním procesu
Kapitál – prostředek k získání dalšího majetku